1K a 2K laky

Účelem použití laků je zvýšit estetický vzhled povrchu a současně jej chránit. Laky všeobecně rozdělujeme na jednokomponentní (1K - jednosložkové) a dvoukomponentní (2K - dvousložkové). Podle míry zatížení lakovaných ploch a požadavků na kvalitu vybíráme typ laku. 

Jednokomponentní laky

Jednokomponentní laky obsahují pouze jedinou složku připravenou k okamžitému použití. Po nanesení na plochu vysychají fyzikálně odpařením ředidel a rozpouštědel. Na ploše zůstávají pouze pevné složky laku (sušina).

Výhodou 1K laků je jejich jednoduché použití, možnost nanášet lak ve více vrstvách a to bez rizika nežádoucích reakcí. 1K lak je možné nechat ve stříkacím zařízení podstatně déle než 2K lak, jelikož nehrozí jeho vytvrdnutí. Další výhodou je snadná opravitelnost laku přestříkáním.

Nevýhodou 1K laků je jejich menší plnivost, menší tvrdost a odolnost při oděru, než mají 2K laky.

Dvoukomponentní laky

Dvoukomponentní laky se skládají ze dvou složek -  laku a tvrdidla. Tyto složky se před použitím smíchají v přesně stanoveném poměru, který určuje výrobce. Po smíchání obou složek nastane chemická reakce, při které dojde k rychlému odpaření těkavých složek a lak vytvrdne. Zpravidla se 2K lak nanáší ve dvou vrstvách - samozřejmě s mezibroušením.

Výhodou 2K laků je jejich nesporně vyšší kvalita, zejména tvrdost a odolnost proti oděru. Lépe plní plochu a ta má lepší vzhled než plocha dokončená 1K lakem. Velmi dobře drží na podkladu a mají menší tendenci stékat na hranách. Jejich odolnost proti vlhkosti a chemikáliím je velmi dobrá.

Nevýhodou 2K laků je, že po smíchání obou složek se musí směs v určitém čase zpracovat a nezpracovaný lak se reakcí znehodnotí. 2K laky se musí nanášet stříkáním nebo poléváním a nesmí se směs nechat ve stříkacím nebo polévacím zařízení déle, než je doba určená pro jeho zpracování. Poslední nevýhodou je i vyšší cena, ale většinou kvalitní výrobky jsou i dražší.